Zlepšení není zázrak, zdraví je udržený stav
Domů > Historie

Německý mikrobiolog profesor Dr. G. Enderlein (1872-1968) byl kurátorem berlínského zoologického muzea a autorem více než 500 vědeckých publikací. Také on viděl "tisícihlavé monstrum skryté v lidské krvi" a věřil, že částice, jimž říkal "protity", představují nezbytnou součást jeho životního cyklu.
 

Vysvětloval to takto:
 

"Každá prudká změna nebo narušení vnitřního prostředí těla může jinak neškodnému mikroorganismu umožnit aby se vyvinul až do určitého stavu cyklického vývoje, do formy způsobující onemocnění..."
 

"Protity" lze pozorovat v mikroskopu s temným polem jako malinké zářící body. Enderlein říkal životnímu cyklu protitů "endobiosni komplex", skládající se ze 14 fází (což jsou dvě méně než Naessensových 16) a tušil v něm podstatu mnoha nemocí. Enderlin objevil protity mucor racemosus fresen i v obyčejné ornici. 

(více na http://www.gewo.cz/health/gnsb.htm)
 

Dr. Günther Enderlein za použití techniky "temného pozadí" objevil v krvi pohyblivá miniaturní živá tělíska, která se spojovala s vysoce organizovanými baktériemi. Rozpoznal, že krev savců vždy obsahuje symbionta rostlinného původu a popsal koloběh vývoje a metamorfóz mikrobů v jeho mnohotvárné podobě. Jeho popis dokazuje, že se žádná živá bytost nepokouší bezmezně šířit a množit tou měrou, aby přitom vytlačila jiné životní formy. Naopak. Je zde viditelná snaha jednoho druhu o dosažení rovnováhy s jiným, což se odehrává i mezi mikroby a buňkami v našem těle.

Enderleinovy objevy vedly k mikroskopii na temném pozadí, a k formám diagnózy, jimiž lze identifikovat mikroorganizmy, obsažené v živé krvi, a z těchto poznatků posoudit aktuální nebo možné budoucí poruchy v těle.

(více na: http://jpavol.sweb.cz/bakterie_a_viry_nejsou_iniciatory.htm)

 

Mikroskopie v temném poli

Podstata mikroskopie v temném poli neboli zástinu spočívá v tom, že do roviny objektu vstupují z kondenzoru pouze okrajové, velmi šikmé světelné paprsky, zatímco středové paprsky jsou pohlceny a při zobrazení se neuplatní. Objekt je tedy osvětlen jen ze stran, paprsky se od něj odrážejí a lámou. Do objektivu vstupují jen paprsky odražené od povrchu objektu a ten proto září v temném poli.

Pro mikroskopii v temném poli se používají kondenzory opatřené centrální clonou. Účinnější jsou však speciální zrcadlové kondenzory, které mají lépe korigovanou otvorovou vadu a poskytují kvalitnější temné pole, např. preparační výměnný kondenzor (C. Zeiss Jena) s číselnou aperturou 0,8. Tento kondenzor umožňuje vysunutím centrální clony přeměnit rychle osvětlení z temného pole na světlé. Při použití objektivů vysokých číselných apertur, především objektivů imerzních, se pro tmavé pole užívají imerzní kardioidní kondenzory, jejichž čelní čočka se spojuje se spodní stranou preparátu imerzním olejem. Tyto kondenzory mají vnitřní číselnou aperturu 1,05. Číselná apertura objektivu musí být vždy menší než apertura použitého kondenzoru, jinak dochází ke vzniku osvětlení ve světlém poli. Proto jsou pro temné pole zvlášť vhodné objektivy opatřené irisovou clonou, umožňující snížit jejich aperturu tak, aby pole bylo optimálně temné.

Předpokladem kvalitního zobrazení v temném poli je přesné nastavení osvětlení podle Koehlerova principu a silný tok světla, neboť jeho podstatná část není systémem k zobrazení využita. Při chybném nastavení jsou části předmětu (preparátu) osvětleny jednostranně. Pro mikrofotografii v temném poli se užívá citlivější, měkčeji pracující film, který umožňuje kratší dobu expozice a zmírňuje nadměrný kontrast obrazu.

Metoda se používá pro pozorování drobných objektů a jejich povrchových struktur, např. prvoků, houbových spor, pylových zrn, bakterií, ale i rostlinných pletiv aj.

(Více na: http://biologie.upol.cz/mikroskopie/temne%20pole.htm)

 

Metoda vyšetření kapky krve v temném poli mikroskopu metoda byla do Čech uvedena již před 5 lety společností CaliVitaŽ International