Zlepšení není zázrak, zdraví je udržený stav
Domů > Bakteriální laguny

Bakteriální laguny – aneb jak oklamat zákazníka

Artefakty

Velice často jsou tyto jevy pojmenovávány jako paraziti. Toto je ZCELA CHYBNÁ interpretace šířená jednou školou v české republice vycházející z CD Kyperského kurzu. Bohužel tato praxe zcela poškozuje tuto metodu.

  1. Častým nálezem této školy jsou bakteriální laguny nebo bakterie v laguně, dokonce někdy jsou popisovány améby v laguně

     

    Nejde o žádné bakterie ani laguny, ale o bubliny vzduchu zachycené v preparátu při jeho přípravě. Časté argumentace studentů této školy lze jednoduše a logicky vyvrátit.

    Argumentace: Vzduchová bublina by měla být kulatá a uvnitř čistá, nemělo by tam nic svítit.

    Za optimálních podmínek, v rozhraní voda-vzduch, bez použití krycího skla při tvorbě preparátu je bublina kulatého tvaru, při použití Ab kondenzoru a „školského“ mikroskopu opravdu v bublině není nic vidět.

    Tvar vzduchové bubliny závisí na těchto faktorech:

    1. nerovnost podložního event. krycího skla
    2. na vzorku, který pozorujeme. U krve je vzhled „bubliny“ závislý na reologických vlastnostech krve (viskozita, složení a obsah krevních bílkovin, velikost červených elementů, množství krevní plazmy)
    3. použití či nepoužití krycího skla. Použijeme-li krycí skla, deformujeme ideální tvar „vzduchové bubliny“

    Zda uvnitř něco svítí nebo ne, je závislé na:

    1. indexu lomu optických rozhraní sklo/vzduch, vzduch/tekutina, vzduch/sklo
    2. na kvalitě podložního a krycího skla – mikroskopické defekty, struktura skla
    3. na zvolené zobrazovací metodě – použití Ab kondenzoru, fázového kontrastu, DFM kondenzoru a také na NA (numerická apertura) kondenzoru
    4. i v „bublině“ mohou být kapénky tekutiny

    Otázka: občas se stane, že udělám kapku, zacílím do jejího středu, jsou tam ty podivné bubliny a kolem není žádná krev nebo jen pár hemolyzovaných krvinek. Kam se krev poděla? Proč zmizela? Někdy se krvinky naopak kolem těchto útvarů shlukují, někdy v nich vidím bakterie.

    Tento jev je častý a závisí na:

    1. technice pokládání krycího skla na odebranou kapku krve
    2. na velikosti, tvaru odebrané krve a reologických vlastnostech krve
    3. na mikroskopických defektech podložního či krycího skla

    Krev nikam nemizí, ale pouze vykonává pohyb závislý na technice pokládání krycího skla na preparát. Př. položím-li krycí sklo na preparát shora, bude se krev rozlévat odstředivě do stran . Viz nákres 1, pokus je kdykoliv opakovatelný.

    Hemolýza erytrocytů je při kontaktu se vzduchem (vzduchovou bublinou) vždy pozorovatelná. Jedná se o tzv. toxickou hemolýzu.

    Shlukují-li se kolem vzduchové bubliny erytrocyty, jde o vznik této bubliny na základě nerovnosti podložního skla.

    Nákres 1:

  2. Těžké kovy v laguně

    Nejedná se o těžké kovy v krvi. Zde se jedná o vzduchovou „bublinu“, vlivem zakřivení rozhraní mezi kapalinou a vzduchem dochází k zobrazení prachových částic ze sklíčka rozptylovým kroužkem. Tento jev vzniká v důsledku ohybu a interference světla, kdy není obrazem bodu bod, ale rozptylová ploška, neboli rozptylový (ohybový) kroužek.

  3. Krev přetížená těžkými kovy

    Častý popis takového nálezu: Následující obrázek mapuje krvinky mykotické, jsou výrazně menší, tvrdé, echinocytické, většinou se rychle oddělí od zdravých a putují na kraj kapky.

    Na tomto obrázku vidíme okraj vzorku – modrá šipka. Při okraji preparátu nalézáme často takto deformované erytrocyty (tzv. echinocyty). Jde o porušení membrán erytrocytů vlivem vnikajícího vzduchu (kyslíku) mezi krycí a podložní sklo.